Liamův příběh

Toto je příběh o tom, jak Liam vyhrál boj s Non – Hodgkinovým anaplastickým velkobuněčným lymfomem! Jako rodiče, jejichž dítěti byla právě diagnostikována rakovina, jsme se chopili každého slova nebo příběhu, který nám dává naději a víru...doufejme, že vám to Liamův příběh dá!

1. Známky

Konec ledna 2012 Liam měl 3 kousnutí komárem na obličeji…2 na čele a jedno na bradě. 2 týdny poté ty 2 na jeho čele zmizely, ale ty na bradě nezmizely. Museli jsme vzít Liama ​​na celkovou prohlídku k dětské lékařce a zeptali jsme se jí, zda se máme bát.

1. operace

Všeobecný chirurg musel vypustit 'infekci' nebo 'absces'. Po operaci nám chirurg řekl, že z rány vlastně nic nevycházelo, což by mělo vyvolat další dotazy. Bylo nám řečeno, že bychom to měli nechat 10 dní, aby se to zahojilo. Během několika dnů se růst každým dnem zvětšoval, až jsme nemohli déle čekat. V tomto bodě diagnóza zněla, že růst je „granulární… něco“

Druhá operace proběhla podle plánu... smířit se s tím, že jiný chirurg. Opět Liamovi stále diagnostikovali 'granulární...něco'. …není se čeho bát. Hned po tom telefonátu se nám docela ulevilo a domluvili jsme si schůzku s plastickým chirurgem na pondělí ráno.

V pátek odpoledne, po naléhavém telefonátu od lékaře, nám bylo řečeno, že Liam má 'lymfom'... Byli jsme šokováni.

Pro mě a Belindu to byl nejhorší víkend...Liam šel v sobotu na svůj první účes...Liamovi prarodiče (z obou stran) nás podpořili...Nevím, co bychom bez jejich podpory dělali!!! V této fázi jsme si nebyli jisti, o jaký typ lymfomu se jedná nebo v jaké fázi.

První dobrá zpráva, kterou jsme dostali, byla odpoledne...když nám doktor Omar řekl, že kostní dřeň a krev jsou čisté...a diagnostikoval Liamovi anaplastický velkobuněčný lymfom 2. stupně. Člověk by si nikdy nemyslel, že takové zprávy mohou být dobré...byla to dobrá zpráva pro mě a Belindu! To znamenalo, že míra přežití byla vyšší… legrační, jak se člověk vzruší mluvit o „vyšší míře přežití“…

Harmonogram léčby byl domluven...teď jediné, na co jsme čekali, byly konečné výsledky na lymfě...které dobře naznačí, zda se rakovina rozšířila do Liamovy lymfatické oblasti kolem krku...jak dlouhé čekání...čtvrtek ( den před Velkým pátkem), dostali jsme ještě lepší zprávu...chytli jsme to včas...lymfa byla čistá!!!

Začali jsme znovu věřit… a když se všichni naši přátelé a rodina modlili a žehnali Liamovi… nejen přátelé a rodina… dokonce i lidé, které jsme nepotkali… je úžasný pocit uvědomit si, že v tomto životě je tolik úžasných lidí, kteří nebude ani dvakrát přemýšlet o tom, poslat pozitivní modlitby a myšlenky někomu, kdo v jejich životě něco znamená.

Liam zvládl první sezení chemo velmi dobře… Další věc, která doktora… a nás velmi potěšila, bylo, že nádor vnější lymfatické uzliny byl již poloviční. Ve skutečnosti jsme mohli vidět smrštění na denní bázi. To nás všechny uklidnilo, že používáme správný léčebný plán se správnou diagnózou.

Po prvním týdnu chemoterapie jsme doufali... Liam vypadal v pořádku. Jen nezapomeňte na léky proti nevolnosti. Nesmírně nám také pomohlo, když jsme jeli na chvíli domů – to znamenalo, že Liam nemusel kráčet vozíkem, který ho honil s pytli s tekutinou. Musím přiznat – na oddělení si užívá – jsou tam sestřičky, které věnují hodně pozornosti…což ho zbožňuje…je momentálně tak roztomilý; škoda, že nemůže vidět své přátele a rodinu! je to tak zvláštní, dříve jsem si myslel, že to vezmeme den za dnem – vlastně je to hodinu po hodině v rámci každého dne…jsou chvíle, kdy je jeho starý já, běhá kolem a chce zápasit se svou matkou a mnou…ale pak čas, kdy tiše vzlyká...což je horší než pláč...a nejsme si jisti, co to je...myslíme, že je to nevolnost.

Když Liam začal méně jíst a pít a jeho kašel se zhoršil, měli jsme ze všeho strach. Poslední věc, kterou jsme chtěli, bylo, aby se kašel rozšířil na jeho hrudník. Věděli jsme však, že pokud se vůbec něčeho obáváme, musíme ho odvézt do nemocnice. Pravidlo bylo být v bezpečí, spíše než litovat.

Když se Liam cítí špatně, chce svou mámu a rozhodně ne tátu… je mi smutno, že mě odstrkuje, ale jsem rád, že chce svou mámu… ale pořád jsem jeho kamarád na hraní… no, alespoň já myslím, že ano. Je ale opravdu sladký.

Shrnutí po prvních 3 cyklech chemoterapie:

1. Pokud měl Liam horečku, vzali jsme ho rovnou do nemocnice
2. Pokud by byly Liamovy bílé krvinky velmi nízké, dostal by injekci, aby je zvýšil zpět do normálu
3. Liam dostal antibiotika kvůli virové infekci
4. Liam byl jednu noc na kyslíku
5. Liam dostal krevní transfuzi, aby se jeho krevní tlak stabilizoval

Čtvrté chemo sezení

Některé klíčové poznámky k této relaci zahrnují:

• Tato chemoterapie Liama ​​tvrdě zasáhla...z různých důvodů:
  • Štěnice v bříšku – v izolaci kvůli štěnici
  • Jeho tělo není tak silné jako na začátku
• Můžete se pokusit vidět vzorec jeho reakce na různé chemoterapie, ale nebuďte překvapeni, když se ukáže, že se mýlíte
• Prořezávání zubů příčině vůbec nepomáhá – mnohem obtížnější je léčit symptomy
• Na konci tunelu je světlo...přes polovinu cesty!

Nyní jsme na čísle 5 pro chemoterapii a po této je pouze jedna.

Jako obvykle několik bodů pro tuto relaci:

• Nikdy se neuvolněte...jako by to dělali rodiče!
• Prořezávání zubů nepomáhá
• Ujistěte se, že vředy v ústech se objeví při prořezávání zoubků (bez ohledu na to, co děláte jako preventivní opatření)
• Zácpa je součástí dohody – a z Liamovy reakce bolí jako blázen
• Následujte svůj instinkt jako rodiče – poznáte, když něco není v pořádku
• Buďte připraveni – bude hodně léků (antibiotika, neupogen, prafulgen, volaron , Calpol, Prospan, Duphalac
• Buď silný...protože se to může kdykoli zhoršit!!!
• Není nic silnějšího než pouto mezi matkou a jejím dítětem – láska a síla Belindy dělá Liama ​​mnohem silnější!

Byly to jeden z nejtěžších 2 týdnů mého života. Nepřeji to svým nejhorším nepřátelům! Jedna věc se však jasně ukázala, že Liam je bojovník... někdo, ke komu je třeba vzhlížet!